Středisko péče Engparken
Robot nese v pečovatelském domě největší zátěž
Personál ušetří čas, kroky i těžké zvedání díky mobilnímu robotu, který jezdí a sbírá odpad po starších lidech v pečovatelském domě Engparken v dánské obci Ikast-Brande. Robot také přispívá ke snížení nepříjemného zápachu z odpadu, protože jej odstraňuje častěji, než by to bylo možné ručně.
Problém a řešení
Robot od společnosti Mobile Industrial Robots automatizoval sběr odpadu v dánském pečovatelském domě Engparken ve středním Jutsku. Mobilní robot, kterého personál pojmenoval Roberta, se stal přirozenou součástí každodenního života. S nářadím s mřížovou klecí na svých "robotických zádech" sbírá zapáchající odpad v rámci šesti oddělení domova důchodců.
Robot s produktovým názvem MiR100 byl vyvinut společností Mobile Industrial Robots v dánském Odense a získává na popularitě jako prostředek pro optimalizaci vnitropodnikové dopravy jak ve výrobním průmyslu, řízení dodavatelského řetězce, tak v rámci ošetřovatelství a zdravotnictví.
"Přijela jsem a počkám 10 minut," říká Roberta, když přijede na oddělení, aby odvezla odpad.
Klíčové jsou minuty a důvěra
"Přijela jsem a počkám 10 minut," říká Roberta, když přijede na oddělení odvézt odpad. Roberta má v domově důchodců, kde jezdí ve dne i v noci, svou vlastní zavedenou trasu. Personál si navíc může robota přivolat k ad hoc úkolům, podobně jako by si přivolal taxík.
Když Dorthe Marinussenová, která je sociální a zdravotní pracovnicí, uslyší příjezd robota, může nechat automaticky odvézt pytle s odpadky z oddělení, čímž se vyhne dlouhé cestě k venkovní popelnici. Dorthe Marinussenová a její kolegové nachodí při běžné směně každý až tři kilometry. Dorthe a její kolegové mobilního robota uvítali, protože jim umožnil trávit většinu času na obyvatelích v domově důchodců a ne na interní dopravě.
Robot ušetří ošetřovatelským asistentům celkem 48 minut při manipulaci s odpadem během směny. Před příchodem Mir100 muselo šest zaměstnanců jednou až dvakrát denně odvážet pytle do kontejneru na opačném konci domova důchodců; šlo o ruční postup, který byl pro personál náročný - zejména v hodinách s nedostatkem personálu během dne.
"Než jsme dostali robota, mohlo být problematické opustit oddělení, když jste byli na hlídce sami a museli jste odvézt odpad. Ve špičce mají pro nás i čtyři minuty cenu zlata. Máme poměrně dost obyvatel trpících demencí, kteří mohou být neklidní a vyvolávat konflikty," říká Dorthe Marinussen. "Dříve bylo často nutné zavolat kolegu, aby na seniory dohlédl, zatímco já jsem odvážela odpad. Nyní mohu být vždy přítomna, protože robot sbírá odpad automaticky. Na takového robota se dá snadno zvyknout, za pár let nejspíš zapomeneme, že jsme museli ke kontejneru s odpadem chodit sami."
Jakmile robot shromáždí odpad ze všech oddělení a sjede ke kontejneru, vyšle akustický signál přijatý do aplikace chytrého telefonu údržbáře, aby mu dal vědět, že je čas naložit pytle do kontejneru.
Robot MiR100 v Engparkenu má vlastní základnu v suterénu domova důchodců, kam automaticky zajíždí, aby se dobíjel, jakmile už není potřeba. Robotovi trvá pouhou půlhodinu, než dosáhne 70% nabití baterie.
Z obchodního případu Roberta vyplývá, že se může zaplatit za 1,5 roku, pokud je používán ve dne, večer i v noci. V počátečním období však bylo rozhodnuto používat robota Roberta pouze během denních směn, a proto se doba návratnosti bude pohybovat kolem 2,5 roku. Domov důchodců však zjišťuje, k jakým dalším úkolům by mohl Robertu využívat souběžně s odpadovým hospodářstvím.
Ruth Juhl Jensenová se na spuštění robota podílela jako místní manažerka v pečovatelském domě Engparken. Obyvatelé, příbuzní i personál přijali Robertu poměrně rychle.
"Nikdo nemá Robertu nerad, nicméně lidé si ji museli "rozměřit" a zvyknout si na potulujícího se robota, který s nimi mluví a je schopen sám vyjet výtahem. V počátečním období se jeden z pacientů s demencí setkal s Robertou, která řekla: "Pozor, už jdu" Na to pacient s demencí odpověděl: "Ale, drž hubu" a prudce ji plácl do nouzového spínače. To se však stalo pouze jednou," říká s úsměvem místní manažer.
Zdvořilý a uctivý robot
Ruth Juhl Jensenová se domnívá, že domov pro seniory by mohl Robertu využít také k rozvozu jídla, léků a zboží: "Robota můžeme využít jako dobrého přítele, který dokáže převážet věci z místa na místo, a ušetřit tak ostatním čas a pár kroků navíc. Čím více povinností nám bude schopna pomoci, tím užitečnější pro nás bude."
Robot byl navržen tak, aby byl ohleduplný a jezdil kolem lidí a překážek. Personál a obyvatelé na oplátku také projevují takt vůči klidnému, kutálejícímu se pomocníkovi.
"Možná to bude znít divně, ale když jdeme kolem a mluvíme s Robertou, můžeme říct: "Tak ahoj, maličká," a automaticky ustoupíme stranou, aby robot nemusel zastavit," říká Dorthe Marinussen.
Také obyvatelé přijali robota tak vřele, že chodí kolem a mluví s Robertou i během dne. Vlastní používání jazyka robotů bylo - ve spolupráci s personálem - pečlivě navrženo podle cílové skupiny; rozkazovací styl by mohl u pacienta s demencí vyvolat vztek a nervozitu.
"Musí se vyjadřovat přátelsky a civilizovaně. Pokud by robot vyslovil příkaz typu 'Uhni, potřebuji projít', mohlo by to u pacienta s demencí vyvolat poplach," říká Dorthe Marinussen.
v Engparkenu žije 94letá Elly Listová. Je velmi spokojená s tím, že provoz na chodbě nyní tvoří jak obyvatelé s chodítky, tak robot.
"Myslím, že roboti jsou užiteční, protože ulehčují lidem a dělají za ně těžkou práci. Tenhle robot, kterého jsme dostali, není vůbec hlučný a opatrně jezdí kolem mě, když přijdu s chodítkem. Je však trochu nezbedný a krade mi výtah přímo před nosem. To nás rozesměje," říká Elly Listová a usmívá se na svou kamarádku Ingrid, která je také obyvatelkou domova důchodců. Ingrid dodává: "Když jsem robota viděla poprvé, pomyslela jsem si: 'Kde je ten člověk, který tlačí vozík? Ale pak jsem si všimla, že je to robot!"
“
Než jsme dostali robota, mohlo být problematické opustit oddělení, když jste byli na hlídce sami a museli jste odvézt odpad. Ve špičce mají pro nás i čtyři minuty cenu zlata. Máme poměrně dost obyvatel trpících demencí, kteří se mohou rozčilovat a vyvolávat konflikty...
Flexibilní logistické řešení
Kromě toho, že je robot MiR100 stálým "společníkem" personálu, je také součástí rozsáhlejšího projektu technologického testování v rámci přípravy nového a moderního pečovatelského zařízení v dánské obci Ikast-Brande.
Vlastní myšlenka na robota v Engparkenu vznikla, když obec navrhovala rámec pro nový a moderní pečovatelský dům. Bylo přáním začlenit technologii do architektury, pracovního procesu a pohody obyvatel i personálu. To jsou slova Dorthe Iversenové, okresní manažerky v Ikast-Brande Municipality South. Je zodpovědná za všechny pečovatelské domy a domácí péči v jižní části obce.
"V mnoha pečovatelských domech je uvnitř bytové jednotky cítit zápach odpadků, který bychom rádi odstranili. Zpočátku jsme jako řešení nakládání s odpady zvažovali automatický vysavačový sběr, to se však ukázalo jako velmi nákladná investice," říká Iversen. "Proto jsme se rozhodli iniciovat tento inovativní projekt, v rámci kterého testujeme technologii, abychom zjistili, jaké možnosti a výhody mohou mobilní roboti nabídnout. Naším cílem bylo zjistit, zda je možné mít přepravního robota v domově důchodců. A ano, věřím, že ano! Proto uvažujeme o tom, že nový pečovatelský dům navrhneme tak, aby bylo snadné mobilní roboty zaměstnat. Také tento model MiR je vybaven tažným hákem, který může vozíky a klece přepravovat po budově. Parametrem toho, zda se nám podaří zavést užitečnou technologii, je, aby zaměstnanci přemýšleli inovativně a byli motivováni vidět potenciál v zapojení možností robota do své práce. Do značné míry vidíme, že právě to s robotem MiR dělají."